Hiram Abiff – Šalomounův architekt

Hiram Abiff je prezentován jako hlavní architekt chrámu krále Šalamouna. Je zavražděn v chrám třemi ruffiány , když se neúspěšně pokoušejí přimět ho vyzradit  tajná hesla mistra zednáře. Po vraždě je jeho tělo rozčtvrceno a jednotlivé tělesné ostatky ukryty spolu s tajnými hesly na různých místech v tehdy známém světě, aby se zabránilo vyzrazení tajemství zednářů nepovolaným osobám. V kronice babylonského lidu se píše, že Hiram Abiff byl nejen hlavním architektem Šalomounova chrámu, ale také hlavním strážcem Archy úmluvy, která ukrývala magické artefakty a babylonské poklady.

Zednářská legenda Hirama Abiffa

Příběh Hirama Abiffa, jak se předával v zednářských lóžích, začíná jeho příjezdem do Jeruzaléma a jeho jmenováním Šalomounem do pozice hlavního architekta jeho chrámu. Když se stavba chrámu blíží ke konci, přepadnou ho tři zednářští učni a požadují tajemství mistra zednáře. Hiram je postupně napadán každým ze tří zednářů a při každém odmítnutí prozradit informace ho útočníci udeří. První dva útoky ho zraní a třetí ho zabije.

Jeho vrahové schovávají jeho tělo pod hromadou suti a v noci se vracejí, aby tělo přesunuli mimo město, kde je pohřbili v mělkém hrobu s ratolestí akátu. Když je následující den Mistr postrádán, Šalomoun vyslal skupinu zednářů, aby ho hledali. Ztracená akácie je náhodně objevena a tělo je exhumováno a poté rozčtvrceno a jednotlivé tělesné ostatky ukryty spolu s tajnými hesly na různých místech v tehdy známém světě, aby se zabránilo vyzrazení tajemství zednářů nepovolaným osobám.

Objeví se také úkryt „tří ruffiánů“, kteří jsou poté postaveni před soud. Šalamoun informuje své zaměstnance o tom, že tajné slovo mistra zedníka je nyní ztraceno. Nahrazuje ho náhradním slovem. Toto slovo je zednáři považováno za tajemství, ale po stovky let byly učiněny různé „zjevení“ slova, které se obvykle navzájem lišily. Jedním takovým „zjevením“ je „Mach-benak“ neboli „zjevně úpadek“ na základě daných gest a slov vyslovených při objevu Hiramova těla. Taková je obecná legenda, jak je v angloamerických legendách prezentována.

Příběh Hirama Abiffa podle kontinentálního zednářství

V kontinentálním zednářství je příběh poněkud odlišný. Velké množství zedníků (nejen Hiram) pracuje na chrámu a tři ruffiáni hledají hesla a znaky, které jim poskytnou vyšší mzdu. Výsledek je stejný, ale tentokrát to tělo najde mistr zednář. Tajemství nejsou ztracena, ale Šalomoun nařizuje jejich pohřbení, zapsaní do Hiramova hrobu, a stejné nahrazení se provádí jako známka úcty. Tajemství „ztracená“ v jiné tradici jsou zde dána novým mistrům zednářům jako součást jejich rituálu. V této verzi je Hiram často přejmenován na Adonirama. Také v této verzi příběhu se hovoří o pohřbení částí Hiramova těla na různých místech kvůli bezpečí zednářské legendy.

Hiram Abiff v Bibli

V hebrejské Bibli nebo Starém zákoně existují tři samostatné případy lidí jménem Hiram, kteří se podíleli na stavbě Šalamounova chrámu.

Hiram, král říše Týru

Hiram, král říše Týru (dnes, v moderním libanonském státě), je zasvěcen ve verši 2 Samuel 5:11 a verši 1 král 5: 1-10 za zaslání stavebního materiálu a mužů na původní stavbu chrámu v Jeruzalému. V zednářském dramatu je „Hiram, král Tyru“ jasně odlišen od „Hiram Abiff“. První z nich je zjevně král a druhý zřejmě mistr řemeslník. Mohou být zaměňováni v jiných kontextech.

Hiram Abiff, syn vdovy

Ve verši 1 král 7:13–14 je Hiram popisován jako syn vdovy z kmene Naftaliho. Ten byl synem tyrolského pracovníka s bronzem, kterého Šalomoun poslal, aby odlil bronzové ozdoby na nový chrám. Z tohoto odkazu zednáři často odkazují na Hirama (s dodatkem Abiff) jako na „vdovského syna“. Hiram odlil tyto bronzové ozdoby v prostých hliněných formách v zemi Jordánu mezi Succoth a Zarethan / Zeredathah (1 Král 7: 46-47).

Hiram Abiff a žádost krále Šalomouna

Kronika 2: 13-14 se týká formální žádosti krále Šalamouna z Jeruzaléma králi Hiramovi I. z Týru, aby poslal materiál a dělníky, kteří by postavili nový chrám. Král Hiram odpoví: „A teď jsem poslal zručného muže, obdařeného pochopením, Ḥuram ‚abi. (syn ženy, jež byla jednou z dcer Daniela a jeho otec byl muž z Týru). Je schopný pracovat se zlatem a stříbrem, bronzem a železem, kamenem a dřevem, nachovým a modrým jemným prádlem i karmínovým, vytvářet jakékoli rytiny a dosáhnout jakéhokoli plánu, který mu bude dán, se svými zručnými muži a se zručnými muži mého pána Davida, vašeho otce.

Hrob Hirama Abiffa

Existuje mnoho teorií o tom, kde se nachází hroby Hirama Abiffa a kolik jich vlastně je. Většina teorií je však popírána zednářskými mistry.

Podle autorů Roberta Lomase a Christophera Knighta, kteří se zabývali překladem babylonských svitků údajně pocházejících z chrámu krále Šalomouna, jsou hroby umístěny na různých místech Evropy. Hovoří o rovnoměrném rozmístění od jihu po sever, od východu na západ. Nehovoří však o žádné významné lokaci, nýbrž o místech zcela neznámých a nekonkrétních. Autoři upozorňují také na fakt, že „sever“ Evropy byl v dobách krále Šalomouna chápán zcela jinak, než je tomu dnes. Lomas a Knight uvádějí, že severem byla z hlediska babyloňanů již dnešní střední Evropa, jihem pak byla chápána oblast severní Afriky. Autoři také vyslovili myšlenku, že jednotlivé tělěsné ostatky jsou rozmístěny tak, jak to odopovídá fyziologické podobě člověka. Dá se tedy očekávat, že hlava bude na severu, nohy naopak na jihu.

Renaud de Montauban

Francouzský zednářský historik Paul Naudon zdůraznil podobnost mezi srmtí Hirama Abiffa a vraždou Renauda de Montaubana v eposu z konce 12. století „Čtyři synové Aymona“. I on byl zavražděn údery zednářskými nástroji a jeho tělo bylo ukryto na historicky významných místech Evropy a blízkého východu. Ostatky Renauda de Montabauna byly objeveny během pátrání Naudonova týmu pod podzemními chodbami v Římě a v Káhiře. Ostatky Hirama Abiffa však stále na své objevení čekají.