Většina pramenů uvádí, že Svobodní Zednáři v Čechách a na Moravě mají poměrně krátkou historii. Podle internetových zdrojů je to přesně sto let, co se českým svobodným zednářům podařil zdánlivě nemožný manévr, tedy dohnat zpoždění vůči britským zakladatelům.
Možná že opravdu první oficiální Česká zednářská lóže vznikla teprve před sto lety, a to konkrétně v pražské Celetné ulici dne 28. března 1919. Tehdy mezi prvními členy lóže nebyli menší jména, než samotné špičky mladé republiky, např. Alois Rašín, Viktor Dyk, bratři Čapkové, Edvard Beneš, Jan Masaryk či Antonín Švehla.
Předchůdci lóže Svobodných zednářů u nás
Ještě před tím, než v Čechách vznikla první zednářská lóže, existovaly další podobné spolky, které sdružovali kameníky a stavitele. Již za dob Václava IV. existovalo tzv. Bratrstvo obruče a kladiva, které např. vybudovalo kapli Božího těla na pražském Dobytčím trhu. Legenda říká, že první skutečně zednářskou lóži u nás založil hrabě František Antonín Špork, když ho v roce 1726 navštívil Anthony Sayer, anglický zednářský velmistr. Historikové se však přou, zda může být tato historka pravdivá.
Svobodní Zednáři v Brně
Při podrobnějším zkoumání historických pramenů se však můžeme setkat s informacemi, které poukazují na mnohem hlubší kořeny svobodného zednářství u nás. Již na přelomu 15. a 16. století se u nás prokazatelně objevili první následovníci zednářského spolku, ačkoli museli své členství v lóži pečlivě tajit.
Jednou z potvrzených osob následujících Svobodné zednáře byl Jorg Beníček, který sloužil v chrámovém opatství v 16. století. Na přesné době jeho působení v Brně či na datu úmrtí se historici nemůžou shodnout, jeho spojení se Zednáři je však zřejmé. Důkazem může být jeho náhrobek, který se nachází v zadní části nejvýznamnější brněnské katedrály sv. Petra a Pavla. Na tomto náhrobku je vytesáno zednářské znamení. Nahoře jsou dvě překřížená kladívka a pod nimi rozevřené kružítko, které překrývá pravoúhlé pravítko. Podle některých badatelů je tento symbol důkazem, že zednáři se v Brně vyskytovali už od šestnáctého století. Náhrobek je totiž datovaný k třináctému květnu 1579.
Kolika let se dožil Jorg Beníček?
Jak již bylo řečeno, náhrobek Jorga Beníčka je datován k 13. 5. 1579. A zde je právě ona nesrovnalost, o které se historici přou. Jednou ze známých památek svobodných zednářů je stránka z deníku Jorga Beníčka, která je však datována k roku 1515. Od doby, kdy Beníček psal svůj deník, až do údajného data jeho smrti uplynulo celých 64 let. Buď si tedy Beníček psal svůj deník velmi mladý, snad dokonce v dětských letech (což se vzhledem k obsahu nalezeného textu zdá jen těžce uvěřitelné), a nebo se dožil velmi úctyhodného věku. Jiným a o mnoho uvěřitelnějším vysvětlením je pak možnost, že datum na náhrobku není správné.
Život a odkaz Jorga Beníčka
O životě Jorga Beníčka toho mnoho není známo. Kromě nejistého data úmrtí historici čerpají jen z krátkého úryvku z deníku, který si Beníček psal a kam si značil výsledky své práce. V současné době však probíhá pátrání po dalších stranách deníku, který je podle jedné z mnoha zednářských legend skryt na různých místech a čeká, až ho objeví člověk, který je toho hoden, jak říká pověst.
Jak je vidět, Jorg Beníček si do deníku ke každému příspěvku poznačil i datum. S jistotou lze tedy tvrdit, že deník psal přinejmenším v roce 1515.
Svobodní zednáři hledají deník
Deník Jorga Beníčka je dnes zcela jistě hledán mnoha svobodnými zednáři. Zde je fotografie stran, které jsou veřejně známé.
